VÁPNĚNÍ LESŮ VRULNÍKEM

Desetiletí působení kyselých dešťů ovlivnilo zdravotní stav lesů a snížilo obsah živin v půdě. Mezi nedostatkové prvky patří zejména hořčík, který je základním kamenem zeleného barviva – chlorofylu. Ten je nezbytnou podmínkou pro fotosyntézu. Dřeviny proto žloutnou a postupně chřadnou. Jednou z možností, jak tento prvek dostat zpět do lesů, je vápnění lesů drceným kamenem - vápnitým dolomitem, který tento prvek obsahuje ve zvýšeném množství. Vápněním se zvyšuje i množství mikroorganizmů, což také zlepšuje živočichům potravní nabídku. Ukazuje se tak, že vápnění prováděné pro zlepšení zdravotního stavu lesů v České republice nepůsobí rozvrat přírodních společenstev, ale naopak, kromě příznivého vlivu na lesy podporuje i život v postižených půdách. Ve větším rozsahu začalo být vápnění uplatňováno v 70. a 80. letech 20. století zvláště v severní Evropě a v letech 1978 až 1991 bylo v ČR vápněno zhruba 80 000 hektarů lesů, z toho zhruba 62 000 hektarů v Krušných horách. Po přestávce v 90. letech minulého století se novým impulsem pro vápnění lesních porostů stalo opakovaně a plošně se projevující žloutnutí a chřadnutí smrkových porostů v Krušných a Orlických horách na přelomu milénia. V letech 2000 až 2010 bylo povápněno více než 39 000 hektarů lesů, z toho v Krušných horách více než 30 000 hektarů.

CHCETE ZNÁT PODROBNOSTI?

Sestavíme Vám nezávaznou kalkulaci.